Při severní situaci jsem se potřeboval dostat na nafukovanou stranu hřebene, což nešlo jinak než rotorem za kopcem.
Pravou stranu křídla chytl silný stoupák (vzestupná složka rotoru), což mě uvedlo skoro až do spirály, ve které ale vario pořád pípalo. Pravou řidičkou jsem se to snažil korigovat, abych do spirály nezajel. Ze spirály jsem rychle vyjel, což byla asi blbost, měl jsem udělat klasický pozvolný výjezd ze spirály, který ale ztratí hodně výšky, které tu nebylo nazbyt. V tom klipu to není moc vidět, ale v celém videu (https://youtu.be/PzKAqenRxiM?t=5618) je poznat, že vůbec nebylo jisté, zda ten hřeben přeletím. Pokud bych ho nepřeletěl, tak v závětří by byl rotor a klesák ještě hodně dlouho.
Pak do toho stoupáku, který původně chytil pravou stranu křídla, zajelo křídlo celé, ale víc byl na levé straně. Takže mě to hodilo doprava. Soustředil jsem se na to, ať křídlo hlavně nebrzdím za sebou (tím bych ho ještě víc nabil). Když bylo křídlo nade mnou, tak šly ruce dolů, ale moc to nepomohlo. Když soustavě došla energie, tak křídlo klaplo, ale ani ne moc.
Na kurzu se učí, že se v takové situaci mají pokrčit nohy, aby se předešlo twistu. Ale musí se to udělat před jakoukoliv rotací, což tady prostě nebylo kdy, protože rotací to celé začalo. Když se to udělá až po začátku rotace, tak to naopak situaci dramaticky zhorší. Vzpomeňte si na krasobruslařky, když dělají piruetu – jakmile se zabalí, tak se rotace podstatně zrychlí. Takže já jsem nohy nepokrčil a tím zůstala soustava pilot–křídlo v harmonii – co se dělo s křídlem, dělo se i s pilotem, proto k žádnému twistu nedošlo.
2 Comments
no jo, hory a horský průsmyky…dobře jsi to ustál
to bylo rychlý a intenzivní